... je pro nás něco jako svátek. Každé sobotní ráno totiž vyrážíme do shromáždění, modlitebny či kostela - každý to nazývá jinak. Dnes u nás byl na návštěvě kazatel ze Severu Moravy, a tak kdo chtěl, mohl zůstat na oběd. To se tak dělává, většinou, pokud je tu nějaká návštěva. Každý donese něco dobrého k jídlu, jí se a povídá a po jídle ještě většinou bývá nějaký odpolední program. Zamyšlení nad Božím slovem, rozhovor s návštěvou, chvály, diskuze na různá témata, promítání, prostě kdo chce přispět, má zelenou. Barunka se nejvíc těší do školky. Ano, i tu tady děti mají. Od loňského roku jsem jednou z učitelek těch předškolních, a tak se musím každý týden poctivě připravovat. Děti vám nic nedají zadarmo a udržet si jejich pozornost, to není jen tak. Btw. Andy, máš můj obdiv, tahle věková skupina není zrovna můj šálek čaje, sedí mi starší, protože se s nimi dá mnohem více (jinak)komunikovat, ale baví mne moc vymýšlení a příprava lekcí a beru to jako výzvu. Teď právě jich mám ve třídě asi deset (ve věku od dvou do šesti), někdy víc, někdy míň. A co s dětmi děláme? Poznáváme Bibli formou vyprávění a hraní příběhů, tvoříme a vyrábíme, malujeme, zpíváme a pokud si děti ze školky odnesou alespoň to, že nemají druhým ubližovat, že dobré přátelství je nad zlato, že je správné zastat se slabšího, že rodiče se vyplácí poslouchat, že je lepší mluvit pravdu, ač se to mnohdy nezdá, že láska a víra jsou v životě moc důležité věci, bude mne to těšit. Pokud se jednou rozhodnou pro Pána Ježíše, potěší mne to ještě víc.
 |
| Barunka s kamarádem u nově vytvořené nástěnky na tento školní rok. |
Ahoj sestři, vlastně mi teď došlo, že ses vrátila ke psaní blogu po delší pauze:-)) Tak jsem jen chtěla říct, že mě to fakt potěšilo a jen tak dál:-))
OdpovědětVymazatMoc ráda si tady čtu :o)
OdpovědětVymazat