Den 283. Srdce

Opět peču. Tentokrát je to dárek k šedesátinám - doufám, že potěší a bude i chutnat. Prvně také zkouším  na potahování čokohmotu. Muž přišel domů už včera večer, což nám udělalo všem velkou radost. aRáno vedu Barušku do školky a pak se přeběhnu do garáže pro auto. Muž seká zahradu. V poledne vyzvedáváme Barunku ze školky, předávám dort. Pak zařizování a chystání, protože v pět už zase odjíždím na víkend na školení. Nějak se mi dnes odjíždět moc nechce. A taky mne docela mrzí, že přijdu o zítřejší besídku dětí, nejvíc ale to, že neuvidím Barunku, jak přednáší svou básničku pro tatínka. A to jsme mu ještě udělali s dětmi speciální čokoládovou jedničku!

Den 277. Skorotříleťák

Narozeniny má sice až ve čtvrtek, ale dnes jsme všichni pohromadě, a tak dostal oslavenec dort, z lásky dělaný, mašinkový, jak si přál, a u babičky s dědou popřáno... Některé dárky už dostal dříve, něco ještě dostane, máme to letos takové...no, roztahané :-).

 

Den 276. Dort

Tak dnes to nejdůležitější, plnění, potahování a zdobení. Doufám, že oslavenec bude spokojen :-).

Pro Barunku

 

 Ještě pořád jsme doma a protože se blíží Barunčin "velký" den, oslavili jsme ho už teď o víkendu společně s nejbližší rodinou. A já se nakonec pustila i do toho narozeninového dortu, protože  si nějaký pěkný přála a mám radost, že se překvapení podařilo a líbil se.

Oslava

Dnes odpoledne se sešla blízká rodina a myslím, že to bylo fajn. Fotky rodinné sem bez souhlasu dávat nebudu, takže jediné, co zbývá, je oslavencův dort, ze kterého určitě poznáte, čeho je velký fanoušek.

Výroba mi dala zabrat, proto mne potěšilo, že se líbil i chutnal
(tedy aspoň to říkali :-)