pondělí 28. února 2011

Den 181. Poslední únorový den...

Táto, vstávej!
...proběhl nad očekávání dobře. Nakonec kvůli byrokratickému a naprosto zbytečnému rozhodnutí úřednice vyžadující při reklamaci mého nepodařeného výběru peněz z bankomatu manžela (protože je majitelem účtu, já mám k účtu jen platební kartu) si děti tátu užily o jeden večer a ráno navíc. Navíc měla Barunka radost, že ji táta zase jednou po dlouhé době povede do školky. Přesně jak jsem předpokládala, muž v bance k reklamaci neřekl ani slovo, protože u toho samozřejmě nebyl, já úřednici zopakovala to samé, co před měsícem, jen to teď konečně se mnou sepsala a podepsat jsem to samozřejmě musela také já. Nevím, co by dělala, kdyby se dostavil pouze muž beze mne, když tehdy řekla, že to musí vyřídit majitel účtu. Občas by neškodilo zapojit zdravý selský rozum.
Pak už jedeme do Humpolce, aby muž stihl autobus do Prahy, kde parkuje s kamionem. Chvíle loučení a já s Kubulou se už těšíme na návštěvu k Mišce. Jsme tam cobydup, vždyť je to odtud kousek. Měla jsem tentokrát možnost se seznámit i s Mišky manželem, je moc sympatický. Škoda jen, že malá Klárinka o naši návštěvu nejspíš nestála, a tak raději celou dobu, co jsme tam byli, prospala:-).
Kuba objevil razítka :-) a já byla moc ráda, že je ozkoušel na sobě a ne Mišce na gauči...

neděle 27. února 2011

Den 180. Když je muž doma


 V domácnosti zastanu, co se dá, nic jiného mi ani nezbývá, když je muž většinu času na cestách. Přesto,  nebo právě proto, nezapomínám na to, aby věděl, že je tady potřeba jeho mužné ruky, bez které se rozhodně neobejdu:-).  A pak už mu jen řeknu: " Miláčku,  mohl bys, prosímtě .....?" A on to pro mne (nás) rád udělá.

sobota 26. února 2011

Den 179. Sobota

Vítání po ránu...

jahody (pře)mražený:-)
Měli jsme být tento víkend s dětmi  na chatě.
Děti s rodiči na chatě jsou, jen ne ty naše. 
Pořád jsme se ještě nevyhrabali z nemocí, ale vypadá to nadějně.

pátek 25. února 2011

Den 178. Těšení

Na víkend.
Na muže.
Jaro je za dveřmi.
A já si dnes udělala radost fajnovými návleky.
 

středa 23. února 2011

Den 176. Tři krávy v soláriu


Je večer. Děti už sladce spí ve svých postýlkách. Já dodělávám resty a u počítače mne honí mlsná. V mrazáku je zbytek hranolek, ne moc na zahnání hladu, ale tak akorát na mou mlsnou a na to, kolik je hodin...
Zapínám troubu. Vždycky ji kontroluji. Co kdyby děti napadlo v zápalu her do ní něco strčit...
Po chvíli se jdu podívat, zda je dost nahřátá. Pootevřu a ...z trouby se čadí. Nakouknu a nevěřím svých očím! Jsou tam tři  krávy!!!  Dvě lehce očazené a třetí značně přičmoudlá.
Proč zrovna dnes mne napadla ta kacířská myšlenka, že mé děti jsou už rozumné a tohle nedělají, sama nechápu. :-)

pondělí 21. února 2011

Den 174. Jarní prázdniny

Probuzení do slunečného dne. Dopoledne vezu auto do servisu. Zpátky jedeme vlakem. Na chvilku se stavujeme u babičky a dědy a potom domů. Sluníčko hřeje ze všech sil a to by bylo, aby si děti neužily tu trochu sněhu, co ještě zbývá. Měla jsem v plánu vařit něco zdravého:-), ale nakonec u dětí vyhrávají hranolky s kuřecími nugety a restovanou zeleninou (Broccoli mexicana), po té se děti mohou utlouct a já také. I ten kečup, který Barunka miluje a pro mne majonéza, protože tatarka v lednici není.  Nakonec, takové jídlo doma běžně nemají, tak proč ne. Vždyť je dnes přece první den jarních prázdnin.

neděle 20. února 2011

Chytrá horákyně

učesaná, neučesaná :-)

Den 173. Oslava


Dopoledne jsme měli doma živo, protože jsme měli o dvě děti víc. Švagrová totiž pomáhala s chystáním na oslavu, a tak jsme vzali jejich holky k nám. Odpolední slava v rodinném kruhu se povedla, dospělí si popovídali, děti se vyřádily a dárek pro babičku měl také úspěch. Co víc si přát.

 

pátek 18. února 2011

Den 171. Pestrý den

Hned dopoledne zvonek, a ona to pošťačka s balíčkem. Děkuji ještě jednou, Amélko! 


Děti se stále předhánějí, kdo z koho, pokud jde o nachlazení. Jedna noční nehoda, a tak jsem Kubovi ustlala v obýváku na gauči. Ráno dospává.

 
Babičce jsme k narozeninám přáli už minulou sobotu, ale zítra je ještě rodinná oslava a jeden dárek ještě zbývá. Do města jedu až dnes a také se ho chystám vyzvednout. Nechali jsme udělat fotoknihu, protože od té doby, co máme digitální foťák, tak vznáší stížnosti, že od nás nemá žádné fotky. Hledala jsem všemožné recenze, měla jsem z toho hrůzu, jaká bude kvalita tisku, ale nakonec jsem byla mile překvapena. Navíc si nemyslím, že babička bude řešit kvalitu tisku té či oné fotografie. Takže doufám, že se bude oslavenkyni líbit a potěší.
Malá ukázka pro představu (foceno při umělém osvětlení, podle toho to vypadá,ve skutečnosti to vypadá moc hezky)...


 

čtvrtek 17. února 2011

středa 16. února 2011

Den 169. Byl to ten slavný den...


...kdy se k nám po asi třech týdnech nefunkčního větrání u akumulačních kamen (jediného to zdroje tepla v bytě) dostavil pan elektrikář i s novým motorkem. Radost dětí, když ho uviděly, neznala mezí, ostatně jako pokaždé, když se u nás zjeví nějaká postava mužského pohlaví, jedno jestli elektrikář, truhlář nebo jejich vlastní otec. Já byla nadšena neméně (ne tedy kvůli tomu, že tu mám po několika dnech opět chlapa , ale protože mají opět  nastat  mrazy). Elektrikář nebyl ušetřen zvídavých dětských otázek či přímo drsných konstatování, např. "Máš ošklivé nehty" (ach ta dětská upřímnost), a také byl dětmi pozván ke sledování večerníčku, což odmítl, byl již na odchodu a mám pocit, že si zhluboka oddechl, že to má už za sebou :-). Ani bych se mu nedivila, pokud totiž nestačily hlášky dětí, zcela jistě jsem ho dorazila já. Ve chvíli,  kdy vyměnil starý motorek za nový a chystal se připevnit kryt kamen, ze mne totiž vypadlo: "Ještě to tam nedávejte, já si to ještě vyfotím, ano? Nemám dnes ještě žádnou fotku do projektu!" Vypadal dosti vyděšeně, a tak jsem mu ve zkratce řekla, o co se jedná. Rozloučili jsme se - já lehčí o dva a půl tisíce (i přesto) - v dobrém. Mám pocit, že svoji reputaci si u něho tak jako tak už nenapravím.

úterý 15. února 2011

Den 168. Pískání


Kroužek pískání má Barunka ve školce co 14 dní. Vloni jsme doma prakticky na flétnu nepískali. Chtělo to změnu. Po Novém roce jsme najeli na pravidelné cvičení několikrát týdně. První den z toho byly dvě prořvané hodiny, když jsem chtěla, aby mi zahrála dva tóny čistě. Byla jsem tak donucena  vzít flétnu  prvně v životě do ruky a zahrát jí to, co po ní chci. Má slíbeno, že koupíme flétnu ještě jednu a máma bude pískat s ní:-).Teď hraje ráda, bez nucení. Líbí se jí příčná flétna. Mám radost, že ji to baví.

pondělí 14. února 2011

Den 167. Hnízdo


Použitý materiál: 
veškeré dostupné polštáře v bytě, lze použít i velkou plyšovou zvěř
Postaveno za chvíli, zábava na dlouho.

neděle 13. února 2011

sobota 12. února 2011

Den 165. Konec perníkové chaloupky a jeden zapomenutý betlém


Perníková chaloupka s Ježibabou a Jeníčkem a Mařenkou od vánoc přebývala u babičky. Už několikrát bylo v plánu se do ní pustit, ale vždy z toho sešlo. A tak jsme ji dnes vzali dětem do sobotní školky. A chutnala.  Jak menším, tak i těm větším, které přišly později. I drobečky se snědly:-).

 

A ještě jedna vzpomínka na vánoce. Tento betlém jsme  vyráběli společně s dětmi a z té doby fotku žádnou nemám. Teď už je sice trošku v rozkladu, ale přesto jsem si ho dnes - na památku - vyfotila.

pátek 11. února 2011

Den 164. Šabat šalom

Začátek soboty dnešní podvečer byl hodně netradiční. Sešlo se nás ve sborovém domě několik  rodin, přívítali jsme vzácnou návštěvu až ze severu Moravy a společně jsme si začali sobotní den v duchu židovské tradice na základě základních symbolů židovského zahájení šabatu. Pro představu sem dávám odkaz, který jsem našla, jak  asi tradičně zahájení soboty probíhá u Židů. Naše bohoslužba v sobě zahrnovala i křesťanské prvky. Musím říct, že to byly zajímavé, inspirativní, obohacující dvě hodiny. Některé okamžiky byly hodně silné, pro mne bylo hodně emotivní požehnání dětem a k tomu i vyjádření pochvaly, v čem se jim v týdnu dařilo. Společná modlitba "Otčenáš".  Dělení se o "chléb". Radost dětí při rozbalování dárků. Společenství. Radost. Pohoda.

Přeji Vám všem pohodový víkend s těmi, které máte rádi.


Ať Hospodin ti žehná a chrání tě, 
ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv,  
ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem. 
                                                                  Numeri 6:24-26 

čtvrtek 10. února 2011

Den 163. Zápis číslo II.

...tentokrát Kubíkův, do školky.
Než jsme přišli na řadu, tři hodiny byly pryč a ještě jsem při tom čekání vyzvedla Barušku po obědě, protože jsme měli odpoledne něco neodkladného domluvené. Takže díky tomu jsme se ani nenaobědvali, museli se domluvit na posunu odpolední schůzky a u paní ředitelky jsme se ani neohřáli, protože už na to prostě nebyl čas:-(. Předloni s Barunkou to odsýpalo docela rychle, letos se to nějak natáhlo, já to vůbec neodhadla a organizačně dnes totálně vybouchla. Stane se. Dobré poučení pro příště.
Děti dnes ve školce dělaly housky :-) - jako prvopokus dobrý, možná bych nezvládla lepší, jen trochu víc soli to těsto chtělo:-).
 No a ještě něčím je dnešní den významný. Babičce(manželově mamince) je dnes osmdesát!

středa 9. února 2011

Den 162. Nový objektiv

...nemám a ještě dlouho mít nebudu:-). Což mi ale nezabránilo v tom si alespoň jeden vyzkoušet, když už jsem měla foťák ve městě s sebou a jdu do Fotoobchodu. Na skladě neměli zrovna téměř nic, co by se mi hodilo, a tak jsem poprosila o ten, který tam byl - Nikon70-300mm. Není to ten můj vysněný, ale... Pár rychlocvaků před obchodem...
Proti tomu mému  setovému 18-55mm to je rozdíl, hlavně co do rozsahu. No, musím říct, že bych si zvykla a rychle:-).

LinkWithin

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...