Zobrazují se příspěvky se štítkemTo remember. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemTo remember. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 25. března 2012

Čekali jaro...

...a zatím přišel mráz...


Tyhle sněženky se schovávají úplně vzadu v rohu naší zahrady, mezi starým spadaným listím a jejich bílé hlavičky září o to víc. Jednoduché, skromné, čisté, přesto, nebo právě proto nádherné a nepřehlédnutelné. Dokáží potěšit a rozveselit, protože přinášejí naději, radost... stejně jako mi  přišla, Wlčice, z tvého psaní a fotek Majda. Neměla jsem možnost se s vámi setkat osobně, ale přesto na vás stále myslím ...


úterý 14. února 2012

Máme doma veselo

Příliš hlučná?
B: "Kubi, já ti něco řeknu..." a blíží se k bráškovi...
K: "NE!" řekně rázně a ucukne. "To by mi pak prasknul bubínek!"

Vtipálek
V půl desáté večer při pohledu z okna...(tma jak v pytli)
K. "Vypadá to, tati, že bude tma. " :-)

Znalec
Po cestě ze školky zahlédl Kuba na zídce ptáčka a s nadšením a úžasem v hlase (tak, jak to umí jen děti) řekl: "Jé, datel." Podívala jsem se na místo, kam směřoval jeho pohled a musela se smát: "Kubíku, to je pěnkava." "Ne, datel!" pravil rozhodně a jeho pohled vyjadřoval, co si o mně myslí. Tu iluzi, že ON ví, jsem mu toho dne už nevzala :-)...

Dilema aneb tuž se chlapče, tuž...ať je z Tebe muž :-)
Večer ve vaně...
B: Kubo, já se chci svěžit! Když se nebudeme svěžit, budeme nemocní!
a pouští studenou sprchu.
K: "Ne, já chci teplou!" brání se bratr, ale má to marný.
B:  "To není studená, to je vlažná. Pěkně se svěž!"
Kde na to to dítě asi chodí? :-)

Vychovatelka
Naše děti milují popeláře. Nebo lépe řečeno popelářská auta. Baru je schopna ráno ještě za šera vyletět k oknu, jakmile hluk popelářského voz uslyší. A tak mě strašně překvapilo, když tuhle jednou měli popeláři zpoždění a děti seděly u stolu a jedly, zůstala sedět a neletěla k oknu jako obvykle, když se ozval známý zvuk. Zato Kuba se mohl přerazit. Když se vrátil zpět, B. mu vážně povídá: "Kubo, co myslíš, že je důležitější, dívat se na popeláře, nebo jíst?" K. na to, s rozmyslem: "Nooo, dívat se na popeláře." Ségra ho ale rázně usadila: "Ne, jíst!"

Mužova hláska dnes po přečtení jedné básně (:
To je úplná milostná poezie ve verších! :-)

LinkWithin

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...