Sestřičko, pro Tebe!

...znamená pro mne mnohem víc než jen vzpomínky na nezapomenutelné chvíle v Londýně...

tam jsem ji (dávno tomu) prvně slyšela a její slova se mi vryla do srdce.

Spartakiáda 1980

Ani nevím jak se stočila při tom dnešním sportovním dni (atletika, F1) řeč nakonec i na spartakiádu. Vím, že tam můj muž byl, jako voják, a tak jsem zkusila kouknout na YouToube, zda tam je z té doby nějaké video, abych se na to podívala na vlastní oči :-). Pokud si video pustíte, (odmyslete si ty propagandistické řeči, nebo vypněte zvuk .-), vojáci začínají někdy po 3 minutě a v tomto roce jim počasí tedy opravdu nepřálo. Nechtěla bych v tom cvičit.

Den 12. pokračování - "Láska je to, na čem záleží" Nick Vujicic

Je 12. září a dnes odpoledne se chystám do brněnského Boby Centra. Přednášet tam bude Nick Vujicic a naše republika je již 38. zemí v pořadí, kterou navštívil a to je hoch mladší než já:-). Včera byl na návštěvě v Bratislavě, v pátek v Praze. Pokud jste o Nickovi ještě neslyšeli, odkaz na jeho stránky mám vpravo u blogů, které ráda čtu.

A jak jsem se tam dostala? Na Nickovo video jsem narazila snad předloni a poté znovu letos, v období, kdy mi nebylo dvakrát nej. Když jsem zjistila, že bude tady, rozhodla jsem se, že bych ho ráda slyšela naživo. Pak už nebyl problém objednat vstupenku, zaplatit a čekat a čekat. A zklamaná jsem nebyla. Nick je silná osobnost, má charisma a  úžasný smysl pro humor, ale jako dítě a taky teenager poznal bolest, nepochopení a výsměch druhých, o to víc má však citu pro druhé, dokáže povzbudit a vidět v člověku to lepší a poutavě hovoří i o těch "vážných" věcech. Navíc, jeho angličtina se dá docela dobře pochytit a poslouchat díky jeho sympatickému hlasu. Program měl začít v pět, před pátou jsem přijela před Boby Centrum a málem jsem už nezaparkovala. Nezbytná kontrola vstupenek, v hale možnost občerstvení.

Chvíle čekání(které si krátím pozorováním světel nad hlavou-připomínají mi horskou dráhu), začíná  se nakonec později, ale o to později  i končíme. Během přestávky se promítá i krátký film Butterfly circus, ve kterém  Nick Vujicic hraje hl. roli. Na závěr ještě prostor pro dotazy a je tu konec. Halou zní dlouhý potlesk, všichni vstávají. Blíží se půl deváté, lidé se rozcházejí a myslím, že nejsem sama, kdo má o čem přemýšlet.

Když jsem se vrátila, bráška byl zvědavý, o čem Nick hovořil. Pověděla jsem mu nějaké útržky, ale jde to těžko shrnout vzhledem k tomu, že se jednalo o motivační program a Nick během programu hodně mluvil o svém dětství, jak to celé prožíval(v desíti letech chtěl ukončit svůj život), kdy a jak nastala změna, co ho vedlo k tomu dělat to, co dělá, a i když program nebyl určen apriori věřícím lidem, to, že pro Nicka je víra to nejdůležitější v životě a to, že spoléhá na Boha, bylo z jeho slov znát velmi. Prostě, jak jsem řekla i bráchovi, o tom se nedá mluvit, chce to tam být :-).

Krátce jen několik bodů z mého poznámkového bloku:
1.princip

Dívejte se na to, co máte a buďte vděční.(neříkejte co kdyby, až...)

2. princip

Nezjistíme, čeho jsme schopni, dokud to nevyzkoušíme!-jeden z hl. z důvodů, proč spoustu věcí nikdy nezkusíme, je náš strach(co když to nezvládnu, nedokážu...)

 3.princip

Je důležité znát svoji hodnotu, poslání, smysl. Mějte rádi sami sebe! 

Za svými sny(cíly) musíme jít MY, samy za námi nepřijdou.

Neberte překážky jako problém, ale jako příležitost.

...bylo toho mohem víc, ale aspoň pro představu, o čem se hovořilo.

Na konec sem dávám myšlenku, která je i pro mne motivací:

"Dělej věci, jak nejlépe umíš.  Nikdy nevíš, jaký vliv má Tvůj život a Tvé konání na ostatní."

Ukolébavka

Vzpomínkové - natočeno před Velikonocemi, před odjezdem na Moravu. To si takhle děti moje ustlaly v obýváku večer před koupáním, Barunka začala zpívat a Kubík se přidal :-). Chtěla jsem je zachytit, jak jim to zpívání spolu jde, ale znovu už to tak pěkně nezopakovaly, což jde vidět :-). Kuba už zpívat nechtěl, ale Bára má můj obdiv, že přes bráchovy výpady vydržela a dozpívala až do konce.

Ode dna

V tento den mi bylo hodně zle. Ale psáno s odstupem času, i za to děkuji...
 

Stvořil Bůh, stvořil Bůh ratolest,
bych mohl věnce vázat,
děkuji, děkuji za bolest
jež učí mne se tázat,
děkuji, děkuji za nezdar
jenž naučí mne píli,
bych mohl, bych mohl přinést dar,
byť nezbývalo síly,
děkuji, děkuji, děkuji.

Děkuji, děkuji za slabost,
jež pokoře mne učí,
pokoře, pokoře pro radost,
pokoře bez područí,
za slzy, za slzy děkuji:
ty naučí mne citu,
k živým, jež, k živým, jež žalují
a křičí po soucitu,
děkuji, děkuji, děkuji.

Pro touhu, pro touhu po kráse
děkuji za ošklivost,
děkuji za to, že utká se
láska a nevraživost,
pro sladkost, pro sladkost usnutí
děkuji za únavu,
děkuji za ohně vzplanutí
i za šumění splavu,
děkuji, děkuji, děkuji,

Děkuji, děkuji za žízeň,
jež slabost prozradila,
děkuji, děkuji za trýzeň,
jež zdokonalí díla,
za to, že, za to, že miluji,
byť strach mi srdce svíral,
beránku, děkuji,
marně jsi neumíral,
děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji...

(Nejen) Polsku

Na památku obětem leteckého neštěstí ve Smolensku, ke kterému došlo právě před týdnem v sobotu ráno, s myšlenkou na pozůstalé a přátele nejen těch, kteří přišli při této tragédii o život, ale i další, leckdy bezejmenné,  ve světě kolem nás, kteří prožívají v tuto chvíli zármutek nad ztrátou někoho blízkého.

A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo."     

(Zjevení Jana, 21,3.4)

Je tu opět

Drží se mě zuby nehty, ale já se nedám. Držím se někoho silnějšího než je ona.

Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu!

Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní!

(Žalm 103,1.2)

Malý muzikant

Dnes jsme byli s Kubíkem poprvé na plavání a zvládl to skvěle!