Den 365. Než nám to začne...

Zítra začíná nový školní rok. Barunka s Kubíkem jdou do školky. Je tu poslední den prázdnin a také poslední den mého projektu 365. Krom jiného  stíháme cestu autobusem (pro auto, kterým jel táta v pondělí do práce),

 

oběd v restauraci (při focení dětí si říkám, jakou už máme slečnu  a kdy nám tak vyrostla a kdy Kubu asi přejdou ty opičky a nechá se vyfotit normálně :-) a nákup( nový objektiv  sice nemám, ale konečně aspoň uvfiltr, nemusí pršet, stačí, když kape :-).

 

Večer chystám dvě hromádky do školky, děti se těší na zítřejší den a já ? 

 

Uvidíme zítra, ráno moudřejší večera...

Den 364. Jak se dnes u nás hraje...

Den 363. Velká pošťácká pohádka?

Byla jedna maminka, která měla malou dcerku. Protože dcerka o letních prázdninách  právě slavila své šesté narozeniny, ale se svým bráškou byly společně u babičky a dědečka, napsala jí maminka k narozeninám dopis, na který se holčička těšila, ale paní pošťačka dopis stále nenesla. Uběhlo pár dnů, a to už za dětmi přijeli rodiče a maminka mezitím zjistila, že udělala velikou chybu, protože na dopis zapomněla napsat číslo domečku, kam mají dopis doručit. Velmi ji to mrzelo, protože ho psala s láskou.

A tak začala po dopise pátrat. Napřed se byla zeptat na poště, kam byl zaslán. Tam o něm nevěděli, ale dali jí telefon na poštu ve vedlejší vesnici, kde prý byl nejspíš předán. Na této poště se maminka dozvěděla, že dopis, pokud ho nebylo možné doručit, odvezli na poštu do blízkého města a odtud by měl putovat do ještě většího města, kde je velká úložna zásilek, které pošťáci nemohou doručit, ze všemožných důvodů. Ale zjistit, jestli tam dopis je, se nedalo jen tak. Maminka musela napsat písemnou žádost a v ní uvést veškeré informace, které  by vedly k dohledání dopisu. Moc tomu nevěřila, ale pořád v koutku srdce doufala, že v té velké úložně dopis leží a že se nakonec najde. Uběhlo několik dní a maminka scházela po schodech k poštovní schránce. Ležel v ní dopis z pošty... a v něm...nalezený narozeninový dopis pro holčičku, která před měsícem oslavila své šesté narozeniny.

(Poděkování patří pracovníkům Brněnské poštovní úložny, btw. hledané zásilky se dohledávají ručně a mají jich tam opravdu veliké množství, jeden by nevěřil...)

Spartakiáda 1980

Ani nevím jak se stočila při tom dnešním sportovním dni (atletika, F1) řeč nakonec i na spartakiádu. Vím, že tam můj muž byl, jako voják, a tak jsem zkusila kouknout na YouToube, zda tam je z té doby nějaké video, abych se na to podívala na vlastní oči :-). Pokud si video pustíte, (odmyslete si ty propagandistické řeči, nebo vypněte zvuk .-), vojáci začínají někdy po 3 minutě a v tomto roce jim počasí tedy opravdu nepřálo. Nechtěla bych v tom cvičit.

Den 362. Atletická tragédie

Docela mne mrzí, že jsem neviděla mužův výraz, když k ní, dle jeho slov, došlo (vzhledem k tomu, že byl s dětmi u babičky a já doma). Uháněl mne totiž už od pátku, kdy přijel, ať mu zjistím, kdy se běží ta slavná "stovka"  na MS v atletice v Tegu, tedy hlavně Usain Bolt. A on mu udělá takovou čáru přes rozpočet... Nu, ani já jsem nějak nepostřehla, že pravidla o předčasném startu už byla změněna a že další start není možný.

Stovka stejně nikdy nebyla moje oblíbená disciplína (bývala jsem pravidelně poslední), sotva se rozběhnete a už je konec:-).

Den 361. Noemova archa

Je mi už lépe, za což jsem ráda, protože mám na starosti děti v sobotní školce. Čeká nás pokračování příběhu o Noemovi a potopě a pak se s dětmi pouštíme do vyrábění archy. Není to nic složitého. Potřebujete hlavně papírové talířky, to je základ, pak barvičky, fixy nebo pastelky, lepidlo a nůžky a pokud si chcete výtvor pověsit, kousek ozdobné stužky nebo provázek. No a také nějaká zvířata, ať není loď prázdná, případně i Noeho. My jsme si zvířátka vystřihly z papíru a upevnily na nanuková dřívka. Do další archy jsme nalodily prstové maňásky. 

Archu a spoustu dalších věcí z papírových talířků, třeba zvířátek, najdete ZDE - http://daniellesplace.com/html/paperplate.html (archa je téměř na konci stránky).

Den 360. Horký den

 

Byly jsme

Byly jsme teď s dětmi několik dnů pryč, nás pár maminek a asi 15 dětí, počet se střídavě proměňoval dle toho, jak se střídalo osazenstvo. Děti si to užily velmi. Myslet si, že si trochu odpočinu, bylo nejspíš naivní, ale že mne navíc ještě skolí nemoc, s tím jsem opravdu nepočítala. Tak už jsme doma, děti plné energie a já, zralá do postele.

Přejeme vám všem, ať si ty poslední prázdninové dny užijete co nejlépe.

J+B+K

Home, sweet home...

Zpátky doma, dovolená končí, povinnosti volají...ale bylo krásně (tedy až na to počasí). Fotky budou .-)

Dodatek z pondělí:  Děkuji za milé přivítání všem:-). Stávkoval počítač, tak jsem ho dnes zbavila prachu a  už opět funguje.
Dodatek z úterý:
Hm, tak počítač stávkuje dál. Jednou naskočí a pak zas ne. V mozku jsem mu uklidila, kabely poštelovala, tak nevím, nevím, co se mu nezdá...