pátek 31. prosince 2010

Den 122. Balíčky

 
Je tady konec dalšího roku a s ním i zítřejší Novoroční besídka, kterou každoročně chystáme s dětmi v sobotní školce. Balíčky pro děti samozřejmě nesmí chybět. Letos je chystám já a můj šikovný muž mi pomáhá, přeci jen je jich třiadvacet...

úterý 28. prosince 2010

Kočky

Sindy, původně městská domácí rozmazlená kočka mojí sestry, která chodila do parku na vodítku,  je nyní na převýchově na venkově u rodičů:-). Nevypočitatelná, ráda sekne drápkem. Když sem přišla, neuměla ani vylézt na strom, teď už se trochu otrkala, ale pořád je to "madam", která na zbytek místního kočičího osazenstva kouká spatra.
Takto vypadá krmení dravé zvěře...zleva Murák, Mura, Tučňák, Sindy, Beky, dole Šedivka.

Den 119. Sníh

Po probděné půlce noci, kdy si dítě opět stěžuje na bolest v zádech- tedy, spíše řve jak tur, a nakonec poté, co zabere Paralen konečně usíná a my též, se probouzím do bílého dne. Tak jim ta předpověď počasí tentokrát přece jen vyšla.
Odpoledne bereme Kubíka a jedeme do města - na zimní stadion, kde si chci nechat nabrousit brusle a na návštěvu k sestřence.
Zrovna upravovali led a Kuba stroj se zaujetím pozoroval... Jinak teda od dob mého dětství, co jsme tam občas chodili, stadion značně zchátral, sedadel také ubylo a zima tam je snad větší než venku. Brrr...nějak si nedovedu představit, jak tam případní fanoušci vydrží bez úhony na zdraví, když se hraje zápas.

pondělí 27. prosince 2010

Den 118.

Babička chtěla vidět čepice, co jsem dětem uháčkovala...
Ráno tahám muže z postele, abychom se spolu šli lehce proběhnout. A to doslova, protože si dáme jen dva kilometry. Je sedm pod nulou a úplně to k rozehřátí stačí. Horkou sprchu po návratu si užívám. Nikam se dnes už nechystáme, a tak stavíme lego a užíváme si společné chvíle, kdy jsme jako rodina pospolu. Barunce je ráno zase líp, ale odpoledne už má přes devětatřicet:-(.

neděle 26. prosince 2010

Den 117. Nabitý den

 



Povídalo se,
rozdávali se dárky...





 












nechybělo trochu pohybu po dobrém obědě...
(můj 88letý dědeček - "dědeček  staroušek"
tak mu říkají děti :-).

...a nakonec  nás neminula ani cesta na pohotovost s dítkem a vzorkem moči, protože Barušce rozhodně líp není a navíc se přidala horečka. Jak jsem předpokládala, vyfasovali jsme antibiotika se slovy, že v případě vysokých horeček a zhoršení stavu nás může čekat nástup do nemocnice na dětské oddělení. Uf, to potěší. nakonec nám ani nevadí, že tu není sníh. Jen by to bylo Barunce líto, že nemůže ven.

sobota 25. prosince 2010

Den 116. Jedeme!

 Třičtvrtě cesty jedeme po zaváté silnici, po projetí Hřebečským tunelem se ráz krajiny razantně mění. Závěje jsou tytam, jen holé pole a meze se zbytky sněhu. Na tomhle si děti asi nezasáňkují...

Radostné vítání...

pátek 24. prosince 2010

Den 115. Příliš mnoho soli

V plánu bylo po obědě odjet k mým rodičům na Moravu, ale nakonec dopadlo všechno úplně jinak. Dopoledne začala Barunka naříkat, zhodnotila jsem to na zánět močových cest, párkrát už si takhle stěžovala, ale teplem a tekutinami to během dne přešlo. Tentokrát to ale bylo jiné,  a během oběda jsme se vážně rozhodovali, zda má cenu dnes někam jet s uřvaným dítětem, které musí jít každou chvíli čurat. Nakonec je rozhodnuto. Dnes se nikam nejede...
Báru nakládám do vany s horkou vodou, dávám jí můj vlněný králičí ledvinový pás a šup s ní do postele. Teplotu naštěstí nemá. Sbalené tašky zůstávají na hromadě. Zítra se uvidí. Druhá babička (ta co bydlí kousek od nás) je moc hodná, a tak máme co k večeři (kapra a salát) i pozvání na zítřejší oběd. Barunce je večer už trochu lépe, a tak "blbneme" s prskavkami. Kuba chce taky, ale jakmile prskavka začne prskat, s řevem ji pustí, důsledkem čehož teď máme propálené lino v kuchyni:-).
A aby toho nebylo málo, když pro sebe připravuji bramborový salát (protože ten od babičky nemusím), dopadá to takhle...
Prostě Štědrý den, jak má být :-)

čtvrtek 23. prosince 2010

Všem vám,

kdo sem chodíte pravidelně, či občas nakouknete a nebo jste snad zabloudili omylem :-), přejeme příjemné, klidné a láskou naplněné svátky Vánoční a požehnaný nový rok...

Den 114. Dva divoši

 Je večer a zatímco já chystám věci na cestu k rodičům, 
děti mají až moc energie...

středa 22. prosince 2010

Den 113. Chaloupka

 
 A takhle vznikala...
 a ještě medvídci do balíčků na novoroční besídku...

pondělí 20. prosince 2010

Den 111. Pečení II.

 Zvládli jsme linecké, perníčky, rohlíčky a dva druhy z no name těsta, částečně jsem se inspirovala Isslškými dortíčky od Aranelky, ale s malými obměnami - kakaové s přidanými oříšky a mandlemi  a ještě něčím navíc a světlé s ovesnými vločkami a kdybych je náhodou chtěla dělat znovu, tak už si ani nebudu pamatovat jak. . prostě experiment, na ty mne užije a kupodivu je to i jedlé:-). Ještě zbývá dozdobit cukroví a dodělat chaloupku a máme hotovo.

čtvrtek 16. prosince 2010

Den 107. Besídka

ve školce se dětem vydařila, u pohádky o Popelce se bavili všichni rodiče. Pak posezení a chvíle pro hraní, bylo to fajn.
 Hrajeme si... Barunka se svou paní učitelkou

středa 15. prosince 2010

Den 106. Zima


Konečně jsem se pustila do pečení - zatím tedy jen do přípravy těsta, péct budeme o víkendu.

úterý 14. prosince 2010

Den 105. A miluju a maluju..

Barunka je dnes doma, neb jsme, ehm, zaspali. Ale je nám spolu fajn. Prostě pohoda. 

Představte si, představte si...

co jsem měl dnes dobrého...
 
Hláška dne:
Kubík přiběhl do pokojíčku a s výrazem znechucení povídá: "Fuj, není to mňam."
Já: "Co jsi jedl, Kubo?"
"Nooo, čokoládu."
Já: "Jakou?"
"No tu v popelnici..."
Jsem už vycvičená, takže do mdlob nepadám.
Vysvětlení se našlo - nahoře v koši na odpadky se nacházel nedojezený okoralý kousíček buchty s čokoládovou polevou...

pondělí 13. prosince 2010

Den 104. V rytmu ABBY

Barunka je ve školce a já mám chvilku u žehlení na to, abych dokoukala včera načatý muzikál Mamma Mia. Krása, hned bych to počasí s nimi měnila. A Meryl Streep skvělá. Písničky mne nenechají v klidu a musím zpívat s nimi. Kuba nezpívá. Tančí. :-).

neděle 12. prosince 2010

Den 103. Mňauuu

Dnes naší domácnosti pro změnu vládnou kočky. Nejlepší zábavou je přenášet věci z místa na místo - samozřejmě v zubech, jako správná kočka. Vrrr.

sobota 11. prosince 2010

Den 102. Princezna, Otesánek a návštěva

Dnešní sobota byla trochu jiná než obvykle, protože u nás ve sboře byl na návštěvě ředitel humanitární organizace ADRA, Jan Bárta. Oběd jsme měli společný ve sborovém domě a odpoledne jsme měli možnost se více dozvědět o  současné činnosti a aktuálních projektech Adry.
"Nehnu se odtud, dokud mne nepožádáš o ruku!"
Barunka má neskutečnou fantazii. Každou chvilku je něčím( či někým) jiným. Svou "roli" prožívá naplno,  jako kdyby to tak opravdu bylo. Zrovna teď ji drží princeznovské období. Jejím vyvoleným princem není nikdo jiný než její milovaný tatínek:-).  A já ho obdivuji, že je svolný tu hru s ní hrát:-). 
P.S. To není kartáč, to je květina!
A ještě jedna věc, co mne dnes potěšila -  vytahuju  muže na kratší podvečerní běh, počasí nám moc nepřeje.  Děti jsou totiž u babičky. Asi měl o hodince ve dvou jinou představu...ale k šípku mne neposlal :-).

LinkWithin

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...