Ještě poslední pohled do zahrady, pár slov u snídaně s L+T, loučení a objetí a odjíždí se. Já domů a oni do práce. Těko říci, jak dnes bude, zatím se slunce schovává za pořádným mlžným oparem. Na začátku Brna provoz houstne. U Olympie se lehce sťukla tři vozidla. Další nehodu málem způsobí strašně spěchající řidič, který na kruhovém objezdu předjíždí mne, zařazuje se do přímého pruhu a následně se na poslední chvíli rozhodne odbočit doprava, jenže je před ním další vozidlo a odbočka je oddělena betonovými panely. Mine ho jen o fous. Najednou je tu kolona. Za chvíli stojíme úplně.
Nakonec se i ukáže, proč to všechno zdržení. Hned na začátku města, na jedné z prvních světelných křižovatek nějaký řidič zrušil semafor. Dle toho, jak auto vypadá, musel jet buď jako blázen a nebo zkolabovat, těžko říct, co bylo příčinou toho, že napálil přímo do sloupu vprostřed obrovské křižovatky v době ranní špičky. Světelná signalizace nefunguje, a tak dopravu řídí policista. Jsem ráda, že se proplétám skrz město směrem ven a díky Bohu, že zbytek cesty je už poklidný. Je deset a já jsem doma. Vybaluju věci z auta a pak jedu k tchánovcům vyzvednout děti. Už se na ně moc těším.
Doma si to spolu užíváme a navečer vezeme babičku s dědou pro brambory do vesnice o pár kilometrů dál. Barunka už tam byla s mužem a babičkou vloni, Kuba ne. A protože tam mají hospodářství, poprvé v životě viděl prasata. Ta zrovna měla krmi v korytě, náležitě u toho mlaskala(no, to je slabé slovo) a Kuba z toho byl trochu v šoku:-). Ale když už pak pojedla, chtěl si je i hladit, což jsem mu teda zatrhla, neb byla špinavá, jak, inu...jak prasata. Načichli jsme i tak.
Pro děti zážitek jak hrom, vozit brambory...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ať už jste se sem dostali jakkoli, pokud se Vám zde líbí, Váš komentář mne vždy potěší :-).
Krásný den přeje
Kopretina