I když, pravda, v noci jsem toho moc nenaspala(počítač totiž pracoval celou noc, bylo třeba zazálohovat, co zálohováno nebylo), o to víc jsem si to nejspíš užívala. Nad ránem bylo jasné, že počítač už spolupráci odmítá, načítání bylo čím dál pomalejší a to, co jsem si nechtěla připustit, nastalo. Odešel hardisk. Fajn. Nezbývá mi nic jiného, pokud chci, aby mi bráška dal PC dokupy, ještě než zítra ráno odjedu, ještě dnes sehnat v Brně jiný(což samozřejmě znamená ne ten, který mám vyhlédnutý, protože skladové zásoby dostupné v neděli otevřených obchodech jsou zoufalé-ověřeno telefonicky). Co se dá dělat.
Fotím zahradu, z okna je nádherný výhled, taková pohoda a klid. Nejvíc mne fascinuje ten veliký strom uprostřed. Ten s lusky.
Protože to tu neznám, ptám se brášky, kde bych se mohla proběhnout. Prý chodívají se psem kolem trati, do vesnice a kolem silnice zpět. Celkem asi pět kilometrů. No, nejsem si jistá, jestli to dám, ale jdu do toho. Snídám, oblékám se do běžeckého a vyrážím kolem trati, kde každou chvíli projede vlak. Prostě mezinárodní koridor, přijde mi, že co pár minut tu mají závory stažené dolů. I já musím čekat:-). Cesta příjemná, kupodivu dorážím bez problémů do vesnice, míjím rybník, o kterém mi brácha říkal a otáčím se zpět. U konce obce krize. A tak jdu chvíli rychlou chůzí, musím rozdýchat chvilkovou nevolnost (mám za to, že jsem asi vyběhla moc brzy po jídle, moje blbost), ale po chvíli už je dobře a já v lehkém klusu dobíhám. Nakonec zjišťuji, že jsem naběhla asi o víc jak 1000 kroků víc oproti tomu, co běhávám doma(k dispozici mám pouze krokoměr). Dávám si sprchu a pak povídáme s bráchou, švagrovou, chystá se oběd(mimochodem vynikající), také obvolávám obchody s PC technikou ohledně hardisku a chystám se odpoledne vyrazit do Brna. Je 12. září a já se na tento den těším už bezmála půl roku.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ať už jste se sem dostali jakkoli, pokud se Vám zde líbí, Váš komentář mne vždy potěší :-).
Krásný den přeje
Kopretina