Dnes jsem se pustila do výroby draka. Naposledy jsme draka vyráběli s tátou ještě jako děti, mám pocit, že tomu už bude téměř dvacet let. Pamatuji si ale, že lítal fakt skvěle. A tak vzhledem k nedostatku zkušeností a potřebného materiálu k výrobě draka jsem nevěřila, že můj prvotní pokus vůbec vzlétne.
Odpoledne jsme vyrazili na kopec. Kubík se nesl v šátku a celou tu zábavu prospal. Drak sice nakonec vzlétl, ale ke stoupání se neměl, a po chvíli šel k zemi. Nutno podotknout, že dnes opravdu moc nefoukalo. Kdoví, snad kdyby byl větší vítr..
.
Ale i přesto, že mnou vyrobený drak nevzlétl k výšinám, jsem ráda, že jsem to zkusila. Barunka si výrobu opravdu užívala, doma nadšeně pobíhala s dračím ocasem, než jsem ho připevnila k drakovi a na kopci zase pobíhala s drakem, celá šťastná a nadšeně volala: "Maminko, koukej, drak lítá!". Jak málo stačí k dětské radosti.
Taky jsme se ještě zdrželi u koníků a oveček, co byli v ohradách pod kopcem. A pak už domů, protože bylo třeba nachystat večeři a taky měla přijet moje mladší sestra. Vracela se ze školení v Brně. Vídáme se teď hodně málo, tak jsem byla moc ráda, že jsme si mohly popovídat, no a navíc, ona si na mně prakticky vyzkoušela nové poznatky ze školení a já jí tímto děkuji za skvělou masáž:-).
