...zase jeden páteční den, který jsme mohli strávit spolu, což nebývá běžné. Na začátku byla nepříjemnost, a to nehoda kolegy řidiče, který tento týden jel s mužem, důsledkem čehož přišli na kabině kamionu o zrcátko. Pozitivní na tom ale bylo to, že díky této nepříjemnosti mu skončily pracovní povinnosti už včera a dnes ráno přijel z Prahy, kde nechal auto.
Hned ráno jsem volala našemu dětskému Dr., který mi řekl, že máme přijet rovnou. Vyzvedli jsme auto z garáže a vyrazili směr město, kde jsme měli na autobusovém nádraží ještě vyzvednout muže. A pak už k doktorovi. Dr. Kubovi kouknul na ručičku, lehce prohmátl a vypsal papír na chirurgii, pro jistotu. Takže směr nemocnice. Naštěstí jsme nečekali dlouho. V čekárně se Kubovi líbili vchodové dveře na fotobuňku. Nakonec jsme ho museli lehce násilím odnést:-), protože tam pořád postával a dveře se otvíraly a zavíraly... pořád dokola.
V ordinaci byl postarší lékař, zkouknul a lehce sáhnul na oteklou ručičku a odeslal nás na rentgen.
A nakonec to zlomenina opravdu byla, jak bylo vidět na snímku. Ale nevelká a tzv. subperiostální, což znamená, že není porušena okostice (takže zcela laicky bych to nazvala zlomeninou uvnitř kosti.) Pan doktor pravil, že u takto malých dětí se tento typ zlomenin hojí velmi rychle, takže máme akorát teď dávat pozor, aby na tu ručičku zase nespadl a sestřička Kubovi ovázala ruku elastickým obinadlem, které si však Kuba začal hned strhávat dolů. Tady ještě před sundáním:-).
Než jsme vylezli z nemocnice, bylo už po poledni a my ještě museli zajet k muži do práce, aby si tam vyzvedl nové zrcátko. Při čekání na tátu a po několika marných pokusech, aby si Kuba obinadlo na ruce ponechal, bylo i po obvázané ruce. Tak budeme jenom dávat pozor na ty pády:-).
Hlad už jsme měli pořádný, a tak jsme zašli do pizzerie. Tedy, já si pizzu nedala, měla jsem chuť na zapečené americké brambory se smetanou, sýrem a brokolicí. K tomu šopský salát, ze kterého mi většinou moc nezbyde, protože mi ho děti sní. Ale pizzu jsem aspoň ochutnala:-).
Děti si užily americkou limonádu, číšník se nějak zapomněl pozeptat, jestli s ledem nebo bez a nakonec kostky ledu měly největší úspěch:-). A samozřejmě to ovoce na dně, lžička, brčko, a úspěch je zaručen, takže 2x a s ledem:-).
Po dobrém jídle, protože se nám doma stávkuje lednice, jsme se ještě stavili v obchodě obhlédnout, kterou asi vybereme místo té staré. V tomhle Elektru mají skvělý dětský koutek se spoustou hraček, takže děti se rozhodně nenudily.
Domů jsme dorazili až v půl šesté. Ještě jsem rychle uvařila polévku a po večeři, aby si to děti užily dosyta, chtěly koupel s pěnou, měly ji mít.
Pak už jen uložit děti do postýlek a taky jít spát. Dnešek, přestože to byl opravdu nabitý den, byl strašně fajn, protože jsme si ho užívali spolu, celá rodina pohromadě.
Když už je čekání moc dlouhé:-)
A sladká tečka na závěr.
Před obchodem u parkoviště mají tohle krmítko pro ptáčky...
a taky kvetoucí magnolii.
A co víc si přát!
OdpovědětVymazat