Ano, přiznávám, jsem perfekcionista.
Za dobu své existence jsem vypozorovala, že u některých jedinců se projevuje tzv. selektivní perfekcionismus. To znamená, že se dotýká jen určitých oblastí jejich života a postihuje je (naštěstí?) jen v omezené míře.
Pamatuji si, že tato vlastnost se u mne projevila již v útlém věku. Například ve škole při hodinách výtvarné výchovy to bylo dost znát. Všechny děti již byly hotové, jen já ještě vytvářela něco na papíře, protože moje dílo nebylo dokonale propracované do všech detailů. Zajímavé, že co se úklidu a organizace týká, tak se mi tato vlastnost vyhnula, jsem spíše chaotik.
Zjisťuji jednu věc. Být perfekcionistou (byť jen selektivním) je utrpení :-) Komplikuje mi to život v různých situacích, dokonce i tam, kde by to člověk zrovna nečekal. Třeba při psaní blogu.
Mám myšlenku. Vím co chci napsat. Píšu. A v tu chvíli je to tu. Jak to napsat, aby to bylo dokonalé? Jaká slova zvolit, aby co nejlépe vyjádřila mé myšlenky a pocity? A tak mnohdy přemýšlím, pročítám stále dokola, tu změním slovo, tu něco přidám nebo vymažu, až nakonec zjišťuju, že původní verze byla nejspíš nejlepší...
(Anybody here as mad as me?)
Chtěla bych jednout pocítit tu euforii, kdy jenom tak napíšu, co mi zrovna běží hlavou a bez mrknutí oka kliknu na okénko "publikovat příspěvek".
P.S. Nechtějte vědět, kolik času takovému perfekcionistovi zabere napsat takovýhle článeček (-:
Za dobu své existence jsem vypozorovala, že u některých jedinců se projevuje tzv. selektivní perfekcionismus. To znamená, že se dotýká jen určitých oblastí jejich života a postihuje je (naštěstí?) jen v omezené míře.
Pamatuji si, že tato vlastnost se u mne projevila již v útlém věku. Například ve škole při hodinách výtvarné výchovy to bylo dost znát. Všechny děti již byly hotové, jen já ještě vytvářela něco na papíře, protože moje dílo nebylo dokonale propracované do všech detailů. Zajímavé, že co se úklidu a organizace týká, tak se mi tato vlastnost vyhnula, jsem spíše chaotik.
Zjisťuji jednu věc. Být perfekcionistou (byť jen selektivním) je utrpení :-) Komplikuje mi to život v různých situacích, dokonce i tam, kde by to člověk zrovna nečekal. Třeba při psaní blogu.
Mám myšlenku. Vím co chci napsat. Píšu. A v tu chvíli je to tu. Jak to napsat, aby to bylo dokonalé? Jaká slova zvolit, aby co nejlépe vyjádřila mé myšlenky a pocity? A tak mnohdy přemýšlím, pročítám stále dokola, tu změním slovo, tu něco přidám nebo vymažu, až nakonec zjišťuju, že původní verze byla nejspíš nejlepší...
(Anybody here as mad as me?)
Chtěla bych jednout pocítit tu euforii, kdy jenom tak napíšu, co mi zrovna běží hlavou a bez mrknutí oka kliknu na okénko "publikovat příspěvek".
P.S. Nechtějte vědět, kolik času takovému perfekcionistovi zabere napsat takovýhle článeček (-:
Kopretinko,narazila jsem na tvůj blog díky Baby-cafe a Křesťanským maminkám :-) .
OdpovědětVymazatDoufám,že už je ti líp.
Ahoj sestři, tak to jsem ráda, že vidím pokračování... Tipuju, že takovýmu perfekcionistovi ten článeček zabere takových šest a půl měsíce?:-))
OdpovědětVymazatSoudě podle mezery mezi posledními příspěvky:-)
Miško,
OdpovědětVymazatDíky za návštevu i za zájem. Nakoukla jsem i k Tobě.
Díky Bohu jsem se tak nějak odrazila ode dna. A snažím se uplatnit slova: "..své starosti vlož na Hspodina..."nejen teoreticky, ale i v praxi.
Katuško, ráda Tě tu vidím. Velmi vtipné, haha. Těším se na další pokračování u Tebe:-)
OdpovědětVymazatTrochu pročítám, moc milé čtení - dobrá práce :-)
OdpovědětVymazatJá většinu příspěvků píšu hned bez větších úprav. Občas mě chytne můza a z obyčejné zprávy tvořím třeba pohádku, tak to pak píšu i tři hodiny, jak říkáš, každé slovo třikrát převrátím než ho napíšu, stokrát čtu výsledek a kolikrát opravuju ještě druhý den, když mi unikla chyba. :-)
Děkuju!
Cifko, taktéž děkuju.
OdpovědětVymazatPochvala potěší, povzbudí, od tebe trojnásob:-) CHodím k tobě už dlouho a ráda a v životě by mne nenapadlo, že jednou budeš něco číst u mě na blogu:-)