Den 194. Príma den

Ranní pohoda.

Mytí auta. Poprvé letos s tátou na kolech. Kubík se teprve učí, Barunka opakuje, co přes zimu zapomněla.

Balení pyžámek  k babičce... Děti se moc těší, že tam budou spinkat.

Jen já a muž. A společný večer před námi. Kolik let to už je, co jsme spolu byli v kině...osm? Asi tak nějak, prostě dávno, pradávno. Nejvyšší čas to napravit. Vlastně ani tak nejde o kino, jako o to si spolu někam vyrazit a mít nějaký čas jen pro sebe, a to se nám dnes (díky ochotě babičky a dědy) povedlo.