Odpoledne jdeme Kubou vyzvednout Barunku ze školky a pak ještě do obchodu. Tam si Bára vzpomene, že potřebuje čurat. Samozřejmě ve školce nepotřebovala a teď už to nevydrží. Známe. Ještěže jsou otevřené záchody, co jsou vzadu na dvoře městského úřadu. Je to tam úzké, a tak se za ní s Kubou, batohem a druhou taškou v ruce nehrnu. Však je velká, tak to zvládne, říkám si... Za chvilku vylézá s brekem a se slovy: "Ona mi spadla do záchoduuu," mi podává mokrou rukavici. Zadržuji smích, ale nejde to. Místa je tam dvakrát víc než máme doma a ona si sundává rukavice přímo nad záchodovou mísou!
Na obrazovce se objevil tetřev hlušec.
Kuba: "Co to je, Baru? Slepice?"
a jedna starší...
Při hře s tátou:
Kuba bouchnul muže do nohy a povídá: "Dělej PLÁK, PLÁK."
Muž: ???
Kuba: "No, plakej!"
No jo...říká se, že muži nepláčou...tak jak to má ten táta vědět :o)
OdpovědětVymazatNo to budu používat..často bych dělala plák:-)
OdpovědětVymazatPěkné perličky. :)
OdpovědětVymazatJako malého mne pacifikoval kohout. Asi jsem mu vlezl na smetiště, což jsem ve svých možná dvou letech nevěděl. Ale obohacen novým slovem bych tu tehdejší situaci mohl okomentovat takto:
přiletěl pták
křídlem mne flák
já z toho plák
Hezký den a díky za blahopřání :*
Mutile :-) taky děkuji:-)
OdpovědětVymazat