Táto, vstávej!
...proběhl nad očekávání dobře. Nakonec kvůli byrokratickému a naprosto zbytečnému rozhodnutí úřednice vyžadující při reklamaci mého nepodařeného výběru peněz z bankomatu manžela (protože je majitelem účtu, já mám k účtu jen platební kartu) si děti tátu užily o jeden večer a ráno navíc. Navíc měla Barunka radost, že ji táta zase jednou po dlouhé době povede do školky. Přesně jak jsem předpokládala, muž v bance k reklamaci neřekl ani slovo, protože u toho samozřejmě nebyl, já úřednici zopakovala to samé, co před měsícem, jen to teď konečně se mnou sepsala a podepsat jsem to samozřejmě musela také já. Nevím, co by dělala, kdyby se dostavil pouze muž beze mne, když tehdy řekla, že to musí vyřídit majitel účtu. Občas by neškodilo zapojit zdravý selský rozum.
Pak už jedeme do Humpolce, aby muž stihl autobus do Prahy, kde parkuje s kamionem. Chvíle loučení a já s Kubulou se už těšíme na návštěvu k Mišce. Jsme tam cobydup, vždyť je to odtud kousek. Měla jsem tentokrát možnost se seznámit i s Mišky manželem, je moc sympatický. Škoda jen, že malá Klárinka o naši návštěvu nejspíš nestála, a tak raději celou dobu, co jsme tam byli, prospala:-).
Kuba objevil razítka :-) a já byla moc ráda, že je ozkoušel na sobě a ne Mišce na gauči...
Tak to je prima,že jste se užili..
OdpovědětVymazat