Zajímavé, že mi tak dlouho trvalo, jakou fotku sem dát pro tento týden. Jestli to nebude tím, že jsem si nemohla vybrat. A nakonec, tohle téma pro mně nebylo ani tak o fotce, jako o pocitech. Protože to, co je u mě na předních místech hitparády lásky, to se většinou nedá objektivem fotoaparátu zachytit...
Vzpomínka na jedno nezapomenutelné odpoledne s mými dětmi venku...
Taky mám rád, když kovboj odjíždí do slunka západu.
OdpovědětVymazatTady to sice není kovboj, ale obrázek je to skvělý. A synek (byl to on, že?) šlapal statečně ve sněhu. Muselo to být krásné odpoledne a vlastně i podvečer.
Mutile, synek statečně šlapal, sněhu bylo fakt hodně a cesta žádná. Ale tohle je dcerka, Kubík před vrcholem padl:-), je tam, jen je ta fotka tmavá, kdyby se hodně zesvětlila, tak na tom svahu určitě půjde vidět :-))).
OdpovědětVymazatMoc pěkná fotka. Miluji západ slunce, ale ještě víc chvilky se svými dětmi.
OdpovědětVymazatAmélko, děkuji. A nejlepší jsou západy slunka a zažít je s dětmi :-)
OdpovědětVymazatKopretinko koukám koukám, je moc krásná.
OdpovědětVymazatMiJo, děkuji.
VymazatSonjo,
OdpovědětVymazattak vítej. A děkuji. Už jsem nakoukla a myslím, že se mi u Tebe taky bude líbit.