Když jsem v týdnu mluvila s Miškou, zmínila se, že se v neděli chystají do Pardubic na Aviatickou pouť a jestli prý také nechceme jet. Nevěděla jsem ani, jestli se muž vrátí na víkend domů, nakonec přijel v sobotu ráno, ale už o tom věděl, a tak jsme se dohodli, že uvidíme ráno podle počasí. Nakonec bylo horko takové, že i přes mazání krémem jsem se já s Barunkou na sluníčku trochu připálily (Baruška chudák víc, jak to vždycky hlídám, tak tentokrát jsem neohlídala), ale jinak bylo fajn, nám se s mužem líbilo moc, i s Miškou a celou její rodinou jsme se viděli. Děti sice odpoledne vypadaly, že toho mají plné zuby (nedivím se, nachodily se pořádně), ale když jsme odjížděli, říkaly, že chtějí příště jet zase. Tak uvidíme...
...a to nejlepší nakonec :-)
Ve stíhačce jsem se sice neproletěla, ale alespoň trošku jsem si splnila svůj sen, mohla jsem do ní alespoň usednout, porozhlídnout se tam a pokecat si s technikem :-).
moc ti to sluší:-)
OdpovědětVymazat