pondělí 10. ledna 2011

Den 132. Zase sami

Taťka nám dnes opět nastoupil do práce, těch čtrnáct společných dnů uteklo jako voda. Ale díky Bohu za ně. My jsme měli být osm ve městě u doktora, a tak nás brzké vstávání taky neminulo. Barunka dobrý, ale do školky ji ještě dávat nemám(brala 14 dní antibiotika a taky vidím, že je ještě zesláblá, ještě pořád si chodí lehnout přes den), Kubík je jen nachlazený, nic vážného. A já nakonec i fotku mám.
Unavení -  ano, jsou tam opravdu oba.


A mám radost, že dcéra už má opět chuť k jídlu. Těch 14 dní skoro nejedla, ale dnes, když jsem udělala přírodní krůtí steaky, se oblizovala až za ušima. Ona, která masu moc nedá!

1 komentář:

Ať už jste se sem dostali jakkoli, pokud se Vám zde líbí, Váš komentář mne vždy potěší :-).
Krásný den přeje
Kopretina

LinkWithin

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...