Dnes se do školky nejde. Kubíka nechávám u babičky s dědou a já s Barunkou vyrážíme do města. Jsem ráda, že se teplota drží lehce nad nulou, a tak z té včerejší plískanice není ledovka. To by se mi autem fakt nechtělo. Čeká nás poslední návštěva fyzioterapeutky na rehabilitaci kvůli těm Bářiným nohám. Dnes je to i s pochvalou. A maličkým dárkem. Cvičení nám ale tímto nekončí. Holka zlatá potřebuje celkově zpevnit svaly, aby neměla špatné držení těla. Potom ještě do města, ve zdravěnce si kupujeme krom nezbytného tofu atp. tři celozrnné koláče se švestkami a drobenkou. Dva sobě, jeden domů, Kubovi. Jsou veliké, strašně dobré a mívají je, pokud vím, jen ve středu, což mne strašně štve. Většinou se tam totiž dostanu v jiný den.
Tak a ještě papučky do školky, z těch starých už Bára vyrostla. V obuvi je výběr zoufalý, ze dvou druhů se strašným vzorem... Nakonec uspějeme v prodejně zdravotní obuvi. Co se přestěhovali do větších prostor, mají tam spoustu bot, hlavně tedy pro dospělé. Ale papučky prodávají také, sice jsou asi o dvacet korun dražší než v běžné obuvi, ale v Bářinné velikosti má paní na výběr minimálně šest druhů. A všechny jsou pěkné. Slečna si vybrala, a nás čeká ještě papírnictví, galanterie, sport, kde si prvně v životě zkouším boty na běžky, přičemž Bára dojídá poslední koláč(ten pro Kubu), dále lékárna, obchod se zdravotnickými potřebami a nákup v Kauflandu a už se stmívá. Raději volám babičce, aby neměla strach, že jsme někde v příkopu. Znám ji:-). Vyzvedáváme Kubu - s řevem, protože celé odpoledne pomáhal - pekli s babičkou cukroví a zlá matka ho teď odtrhává od skvělé zábavy. Je večer a děti dnes usnou rychle. Já odpadám také.
Tak tohle se naučili od táty - ten pije tahle ochucená mléka každé ráno v kamionu k snídani. Já bych to nejspíš nepřežila:-)
Ani já nych ta mléka nepřežila:-) baščkorky jsou moc pěkné..
OdpovědětVymazat