Kuřátka

Máme skvělou babičku. Kvůli tomu, aby vnoučata viděla na vlastní oči malinká kuřátka, rozhodla se letos nasadit kvočnu, i když jinak s dědou kupují každý rok už kuřata odrostlá. První pokus nevyšel. Kuřátka se vylíhla jen dvě, ale snad že byla moc slabá nebo protože se vylíhla v době, kdy bylo hodně chladno, nepřežila. Druhý pokus dopadl už lépe. Už včera, když se šly děti s babičkou podívat na půdu do bedny, kde hnízdila kvočna těch 21 dní, což je doba, než se kuřátka z vajíčka vyklubou, se z některých naklovaných vajíček ozývalo pípání. A dnes, když jsme tam přijeli, v bedýnce byly čtyři malé kuličky, každá jiná, ale všechny krásné, hebké, roztomilé. Jedno kuřátko se dnes ještě vylíhlo, ale nepřežilo a pod kvočnou jsou ještě dvě vajíčka, tak uvidíme, jestli k těm čtyřem ještě nějaké přibyde...

Barunce se líbily moc, Kubík na ně napřed koukal jak zjara, co to jako je :-), pak si je teda pohladil, ale celou dobu ho více zajímal hluk, který se ozýval z koupelny (zrovna tam totiž máchala pračka), no a pak si šel  hrát raději s autíčky. No jo, chlap se nezapře :-).