Tak nějak běží den za dnem a já nevím, o čem psát. Vlastně, vím, ale tak nějak si to uchovávám v sobě. Pro někoho obyčejné dny, přesto plné neobyčejných okamžiků, které se už nikdy v životě nebudou opakovat. Asi to tak má být. Barunka zrovna tuhle poslouchala Malého Prince a mně stále v uších zní slova lišky: "Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné." Chtěla bych taky vidět srdcem...
Kopretinko, to je fajn tě tu zase "potkat",...věřím, že se brzy "rozkoukáš", někdy je pro mě zdánlivě jednoduchá věc nejtěžší..pevně stát a čekat na Něj. Mějte se moc hezky, myslím na vás :)
OdpovědětVymazatJo, to znám, někdy se zdá, že jsou dny stejné obyčejné...Pak se něco semele, je sice o čem psát, ale zase toužím po těch obyčejných všedních dnech, které si jen tak plynou...
OdpovědětVymazatMaly princ je pro me jedna z nejkrasnejsich knizek. Cetla jsem tvuj blog cely, a myslim si, ze ty vidis srdcem, jinak bys takhle hezky nedokazala psat a jinak bys neresila ty problemy, co te potkaly. Protoze ty se lepi jen na ty, co vidi srdcem. Ja tohle obdobi mela minuly rok, nejhorsi obdobi z meho zivota, jednou o tom napisu. Drzim ti moc a moc pesti Kopretino!!!
OdpovědětVymazatMiJo, díky, občasné krize a pak zase hledání, jak dál, co je v životě vlastně důležité, a přitom je to tak jasné,taky to určitě znáš, viď.
OdpovědětVymazatMoniko(od Járy)jo, život v poklidu, ale přesto v tom nemusí být stereotyp. Ale to u vás rozhodně nehrozí.:-)
Moni, díky.Podařilo se mi koupit audi nahrávku(2cd) Malého prince a jsem moc ráda, že si ho takhle i Barunka oblíbila.A těším se, až objeví jeho moudrost a hloubku toho, co sděluje, až bude větší. Já se skrz tvůj blog právě prokousávám, píšeš moc hezky a hlavně to, že je to vše skutečné, to mne dostává. Na fotkách s bříškem ti to moc sluší.
Janka