Broučci

 

Klasika mého dětství. 

Knižní verzi jsme doma neměli, ale měli jsme je na kazetě. Úžasný, emotivně vyprávěný příběh, každá postava namluvena někým jiným a já dodnes některé pasáže umím zpaměti. Vlastně musím říci, že když jsem  nakonec četla knihu, byla jsem docela zklamaná, protože vůbec, ale vůbec neodpovídala těm Broučkům, jak jsem je znala já z kazety. Kazeta ještě existuje, ale je značně ohraná. Vím, že až zase přijedeme k babičce a Barunka bude chtít pustit "Broučky", budu také poslouchat. A na chvíli budu zase tou malou holčičkou a budu si vychutnávat tu původní, jedinečnou verzi, protože tihle Broučci jsou nesmazatelnou součástí mého dětství.

A u nás doma? Máme jak knihu, tak CDčko. A Broučcci u nás v tuhle chvíli vedou hitparádu nejposlouchanějších CD. Škoda jen, že pan Karafiát nebyl stručnější a plně převyprávěná verze knihy na tomto nosiči je dlouhá 4 hodiny. Navíc namluvena jednou jedinou vypravěčkou, která mi moc nesedla. Při prvním poslechu jsem trpěla. Strašně. Neb jsem srovnávala s kazetou z dětství.  Teď už nesrovnánávám. Když už posloucháte postopadesáté... "A bylo jaro, všecko, všecko kvetlo. A tam dole, pod jalovcem..." Zvyknete si. :-)
 

Nejoblíbenější pasáž je ta,  kdy Brouček žádá o Beruščinu ruku a pak se koná svatba,  všichni ostatní broučci postupem času umřou a Broučkovi a Berušce se narodí spousta dětí a spolu pak všichni spokojeně žijí... no, až do smrti nejspíš, ale to už tam není:-).

Vliv to má následující:

Tento týden proběhla u nás doma už několikrát svatba. Barunka byla Beruška, samozřejmě náležitě vystrojená, v červené sukýnce, se závojem a korálema a Kubík byl pasován na Broučka. Nechápal chudák, co po něm sestra chce a kam ho vláčí:-). Foto nemám, ale myslím si,  že další svatba B+B nás v budoucnu nemine:-). Tak třeba pak.

A co vaše oblíbená "klasika" v dětství?