Usínám sama.
Mé srdce smutek tíží,
choulím se pod dekou.
Jsem za železnou mříží.
Usínám sama
a ráno sama snídám
schoulená pod dekou.
A nad obzorem svítá.
Šedivá mračna vystřídala hvězdy.
Nechci se choulit pod dekou,
a koukat smutně do zdi.
Stejská se mi.
Chci se zas schoulit do tvých dlaní.
ach...uplně mě to dojalo...škoda jen, že jsem ve škole na přednášce a nemůžu si pofňukat :)
OdpovědětVymazatto neni doják. to je realita:-)
OdpovědětVymazatno právě proto, že jsem si uvědomila, že je to realita tak mě to dojalo
OdpovědětVymazat