Dnes byl hektický den.
Zima se rozhodla, že se konečně ohlásí, a tak chumelilo a fičelo skoro celou noc, z čehož jsem radost neměla, protože jsem dnes musela autem do města. Silnici nám tu nesolí, někdy ani není vidět, kde končí cesta a začíná pole, jak je naváto.
Kubíka jsme nechaly u babičky a s Barunkou jsme po obědě vyrazily. Něco nakoupit, něco vyřídit po úřadech a hlavně s Bárou na rehabilitaci s nožkama. Díku Bohu jsme to zvládly a do šesti jsme byly doma. Místy jsem sice jela třicítkou, ale už jsem jela i v horším nečase.
Z rehabilitace máme přidané nové cviky a na kontrolu zase v březnu. Uvidíme, jak to půjde. Zatím to Bára vnímá spíš jako mučení. Těžko se mi vysvětluje, že je to pro její dobro. Snad to jednou docení.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ať už jste se sem dostali jakkoli, pokud se Vám zde líbí, Váš komentář mne vždy potěší :-).
Krásný den přeje
Kopretina